Správné krmení při onemocnění tenkého střeva
16. 9. 2023
Správné krmení při onemocnění tenkého střeva
zpracováno na základě : Rauth-Widmann, Brigitte, Dr., Katzen Extra 3/2004, BRD
Hlavním symptomem onemocnění tenkého střeva je průjem. Zánětlivé změny slizničních buněk tenkého střeva se často vyskytují se záněty sliznice žaludku. Toto onemocnění nazýváme gastroenteritis. Jeho příznakem je akutní, částečně krvavý průjem doprovázený zvracením a často také hubnutím.
Pro správné léčení má zvláštní význam způsob krmení.
Tenké střevo
Hlavní úlohou tenkého střeva je resorpce živin a vody a zároveň odvedení nestravitelných složek potravy do tlustého střeva. Po rozkladu bílkovin, započatém v žaludku, přichází na řadu rozklad tuků a uhlovodíků. Účastní se ho rozkladné fermenty jater stejně jako sekrety slinivky břišní a početné žlázy střevní sliznice. V tenkém střevě panuje, na rozdíl od kyselého prostředí v žaludku, alkalické prostředí. Pouze v tomto prostředí mohou enzymy optimálně pracovat. Stejně jako v žaludku, i zde mají tyto enzymy trávící funkci, a proto musí být sliznice střeva chráněna vrstvou vysoce viskózního hlenu, aby sama nebyla natrávena.
Tenké střevo se svými klkovitými výběžky a výstelkou je hlavní rozkladnou a resorpční centrálou organismu. Pohyby střeva slouží jednak k posouvání rozmělněné potravy a zároveň k promíchávání střevního obsahu s enzymy, které se do něj vylučují. Ačkoliv je tedy střevní sliznice chráněna vrstvou viskózního hlenu, není sto zabránit všem poškozením, k nimž by mohlo dojít. Mukózové buňky nejsou nikdy stoprocentně chráněny. Pokud dochází k silnému dráždění střevní sliznice, dochází také k menšímu či většímu poškození mukózových buněk. Ty pochopitelně nemohou vykonávat svou funkci, zejména zpětnou resorpci vody z natrávené potravy a vzniká průjem.
Příčiny
Příčiny průjmu mohou být velmi rozmanité. Často jej zapříčiňují hrubé dietní chyby, podchlazení nebo příliš velká horka, viry (parvoviróza) nebo bakterie (salmonella) či napadení střevními parazity. Příčinou mohou být i protozooa, především kokcidie, ale také giardie. Může se jednat i o funkční poruchy některých rozkladných procesů přímo v účastnících se orgánech. Příčinou mohou být i otravy či potravní alergie.
Při nesnášenlivosti organismu k určitému druhu potravy, je na místě změnit druh krmiva, který byl dosud používán. Jednalo-li se opravdu o nesnášenlivost, příznaky podráždění či zánětu střevní sliznice rychle mizí. Stejně je tomu i v tom případě, že průjem vznikl v důsledku podchlazení nebo přehřátí organismu.
Další příčinou vzniku průjmu může být i stres. Změna místa a další psychické zátěže mohou u citlivých koček způsobit průjmy, které mohou snadno, zvláště u citlivých zvířat, přejít do chronické formy.
Úlevu a zmírnění příznaků zde může přinést zejména Bachova květinová terapie, například Aspen, Holly, Impatiens, Heather a Mimulus.
Průjem může mít i infekční příčiny. Na ně lze usuzovat, je-li průjem provázen vzestupem teploty a zvracením. Jsou-li takto postižena malá koťata, může ve velmi krátké době dojít k odvodnění organismu a následné smrti. Mladá zvířata reagují na ztrátu tekutin mnohem citlivěji, než zvířata starší.
Pokud jsou jakýmkoliv způsobem poškozena játra, žaludek či slinivka, zpravidla dojde ke vzniku chronického průjmu. O takové situaci lze mluvit tehdy, trvá-li kašovitá stolice déle než čtrnáct dní.
Stádia průjmu
Natrávená potrava se za normálních okolností rozkládá v kočičím střevě 8 – 10 hodin. Při těchto rozkladných procesech se resorbuje kolem 80% vody do organismu. Poškozená střevní sliznice není schopna této činnosti. Dochází ke zvýšenému vylučování a tím i ke zvýšené ztrátě tekutin. Redukovaná funkční schopnost střevních klků při delším trvání poruchy rozkladu živin vede- společně s narušením střevní peristaltiky – k nedostatečnému zásobování těla živinami.
Díky zesílené střevní motorice u akutní enteritis ( slyšitelné pohyby střev) postupuje natrávená potrava střevem značně rychle. Tím dochází k rozložení pouze části potravy, která je dále přesunuta do tlustého střeva, kde zesiluje mikrobiologickou přeměnu. Výsledkem je zvýšená tvorba plynů a nadýmání.
Namáhaná střevní sliznice
Nejen nesprávné krmení, ale také přebytek krmiva může poškodit střevní flóru a způsobit průjem. Dojde-li situace až tak daleko, že se průjem stane chronickým, často se připojují sekundární infekce. právě jim v důsledku neustálého dráždění nevhodnou potravou či jejím nadbytkem, střevní sliznice „otevírá dveře“.
K zesílenému vstupu potravních alergií může dojít následkem permanentního dráždění střevní sliznice. Tímto způsobem namáhaná střevní sliznice reaguje mezi jiným zvýšeným zánikem mukosových buněk. Tím vznikají póry, které přispívají ke zvýšení propustnosti v určitých okrscích stěny tenkého střeva. Také větší částice, jako alergizující bílkovinné molekuly se mhou póry ve střevní stěně dostat do krevního oběhu a vyvolat tak imunitní rekci proti některé z bílkovinných složek krmiva.
U chronického poškození buněk střevní sliznice může mimo jiné dojít ke sníženému zásobení organismu vitamíny. Jedná se především o ve střevě syntetizovaný vitamín K, kyselinu listovou a biotin. To způsobuje poruchy srážlivosti krve, celkové látkové výměny a zdraví kůže, srsti a drápů.
Dodávání těchto vitamínů je v chronických případech nezbytné. Především vitamíny skupiny B mohou pomoci, protože podporují tvorbu nových mukosových buněk a přispívají k regeneraci střevního epitelu. Také tvorba obranných buněk imunitního systému je závislá na regulaci těchto vitamínů. Opravdu se vyplatí dodávat vitamíny skupiny B a je-li to třeba, je možné požádat veterinárního lékaře i o jejich podání injekčně.
Ke zkrmování se hodí pouze vysoce stravitelné, nejlépe hypoalergenní krmivo od veterinárního lékaře nebo ze specialisovaných prodejen. Regulační efekt u chorobného chronického poškození střeva může mít také podávání pšeničných otrub ke krmivu.
Ve velmi vážných případech je nutné podat nemocnému zvířeti roztok elektrolytů, což se prování na veterinárních klinikách.
Na cestě k potravní alergii
Také stávající přebytek bílkovin v potravě může vést ke vzniku potravních alergií. Zvláště těžko stravitelné, komplexně strukturované bílkoviny z jatečního odpadu mohou být při dlouhodobém zkrmování nebezpečné. Při rozkladu vznikající produkty, například sirovodík, aminy či metan se dostávají snadno skrze střevní stěnu do krevního oběhu, kde mohou způsobit velké škody. Pokud trvá vysoké „zásobení“ tlustého střeva bílkovinami, může dojít ke zvýšené tvorbě specifických, bílkoviny odbourávajících látek, které vytlačí své fyziologické mikrobiální protihráče. odpadní produkty mikrobiální látkové přeměny pak vedou k vážným změnám kyselosti prostředí a koncentraci kyselých látek ve střevu. V důsledku toho dochází k chybnému osídlení tenkého střeva hnilobnými bakteriemi. Tak vzniká nekonečný začarovaný kruh, jehož důsledky jsou poruchy resorpce a průjem.
Potravní alergie se vyvíjejí plíživě – v důsledku opakovaného podávání stále stejného krmiva si k němu ( nebo některým jeho složkám) imunitní systém vytvořil zvýšenou vnímavost.
Nesnášenlivost laktózy
U nesnášenlivosti k laktóze se nejedná o potravní alergii. Téměř všem kočkám s výjimkou malých koťat trpní nedostatkem enzymu laktázy ve střevě. To má za následek nedostatečné trávení mléčného cukru a vznik průjmů. Pouze velmi málo koček opravdu dobře snáší malé mléčné porce přidávané k potravě.
Pravé potravní alergie
Pravé potravní alergie, které jsou zodpovědné za prudké průjmy, mohou být způsobeny všemi složkami krmiva, přídavnými komponenty, nebo škodlivým hmyzem, kterým bylo krmivo kontaminováno. Většina koček reaguje alergicky na proteiny, tedy také na bílkoviny obsažené v jejich potravě. Hovězí a sojové bílkoviny stojí přitom na prvním místě. Spolu s nimi také mléčné bílkoviny a bílkoviny z drůbežího masa, pšenice a kukuřice. Tyto všechny bílkoviny jsou zvláště důležité pro možnost vzniku potravních alergií.
Kromě kašovité stolice a průjmu, mohou na potravní alergii upozornit i další příznaky:
-
časté škrábance, aniž by kočka byla napadena zevními parazity
-
prudké olizování a okusování tlapek, až vznikají silně začervenalá místa
-
zčervenání, šupinky, pupínky na okraji ušních boltců, zčervenání srsti na celém oušku
-
Zčervenání, ekzémy, šupinky, boláčky, lysiny, případně i ztráta srsi na spodní straně břicha
Jeden postní den při průjmu pomáhá
Při akutním průjmu se správné 24 hodin nepodávat žádnou potravu. A to hned z více důvodů: díky zánětu a následnému úbytku mukózových buněk by došlo dalším drážděním střeva ještě k zesílení jejich úbytku. K tomu by se mohla přidat bakterielní infekce, neboť kočka může spolu s krmivem pozřít i bakterie. V narušené střevní flóře by se mohly usídlit a způsobit tak velké škody. Uhlovodany přijaté v potravě by mohly být jen velmi těžko rozkládány, neboť poškozená střevní sliznice by byla stěží schopná tvořit dostatek rozkladných enzymů. Stejné je to i u tuků. Při štěpení uhlovodanů pomáhají mastné kyseliny vytvářet velká množství tekutiny. Pouze půstů umožní střevní sliznici, aby se mohla rychle regenerovat. Kromě vitamínů skupiny B, které působí obnovu střevní sliznice, pomáhá také ibiškový kořen nebo homeopatické prostředky.
Krmení kočky postižené potravní alergií
Pro krmení postižené kočky se nejvíce hodí jehněčí a kozí nebo maso divokých králíků. K masu podáváme rýži a brambory stejně jako potravní celulózu, malá množství rostlinných olejů, kalciumfosfát a jodizovanou kuchyňskou sůl).
Homeopatika
k doplňkové léčbě při průjmových onemocněních
-
při průjmových onemocněních především v létě, spojených se silným nadýmáním Podophylum D6
-
při silných bolestech břicha s kyselým průjmem : Rheum palmatum D 4
-
u průjmu, eventuelně s kolikou po podání studeného jídla : Magnesium phosphoricum D 12
-
při průjmu spojeném se zvracením ( stolice je vodová, sytě žlutá, šumivá, eventuelně s příměsí krve, hnilobného vzhledu) : Ipecucuanha D 6, Arsenicum album D 12
-
při zeleno- šedě zbarveném infekčním průjmu : Lachesis D 30
-
při hlenovitém průjmu : Pulsatilla vulgaris D 6
-
při průjmu v důsledku strachu a vzrušení : Argentum nitricum D 30
-
při průjmu s kolikovými bolestmi a průjmem, který přechází v zácpu: Colocynthis D4