Klub chovatelů ragdollů a ragamuffinů Middle-Earth, NCHK

Močový písek a močové kameny

Zpracováno podle : Geliebte Katze 1/99, MVDr. Sabine Hartl

Každý chovatel či majitel kočky by měl mít přehled o tom, jak často jeho kočka navštěvuje kočičí toaletu, má-li problémy s močením, či neobsahuje-li kočičí moč krev.

Navštěvuje-li kočka kálecí misku častěji, než bývá jejím zvykem, je to příznakem těžkostí při močení či bolestivosti, která může být někdy doprovázena i přítomností krvi v moči. Příčinou mohou být močové kameny. Zjistí-li veterinární lékař při ultrazvukovém, rentgenovém či jiném vyšetření přítomnost močových kamenů a vy jste nepozorovali žádné těžkosti, nemusíte z toho mít ještě špatné svědomí . Močové kameny o sobě totiž nemusí dát měsíce či roky vědět.

Mohou ale cestovat močovody a močovou trubicí, kde způsobí záněty a poškozují tkanivo močových cest. K tomu se většinou přidruží ještě bakteriální infekce a kočka reaguje teplotou.

K velmi vážnému poškození dochází, zapříčí-li se močové kameny v močovodech nebo močové trubici. To mívá často anatomické příčiny. Zvířata močí jen málo, často však moč zadržují. Ve velmi vážných případech může dojít až k uremii. K tomu se přidružuje otrava , neboť odpadní produkty látkové výměny nemohou odcházet z těla / kyselina močová, keratinin /. Takový stav je nesmírně nebezpečný a může vést až ke smrti. Postižená zvířata nepřijímají jídlo ani tekutiny a v důsledku vyprahlosti může dojít k symptomům šoku.

Diagnóza

Častokrát může veterinární lékař zjistit přítomnost močových kamenů prohmatáním dutiny břišní.

Většinou je ale pro stanovení diagnózy nutné rentgenové anebo ultrazvukové vyšetření. Malé kameny lze lépe stanovit ultrazvukem.

Kameny, které cestují močovou trubicí, bývají často tak malé, že nejsou viditelné ani ultrazvukem. Takové může veterinář diagnostikovat jedině pomocí sondy zavedené do močové trubice. V každém případě provádí veterinární lékař vyšetření moče. Zajímá se zejména o specifické ukazatele : koncentraci rozpuštěných látek, pH moči a o složení krystalů.

V případě potřeby se provádí i bakteriologické vyšetření. Souběžný výskyt bakteriálních infekcí močových cest či močové trubice spolu s výskytem močových kamenů je u koček vzácnější, než u psů.

Jsou-li močové kameny operativně odstraněny, musí být podrobeny analýze, aby mohla být optimálně stanovena léčba.

V případě podezření na poškození ledvin, u chronických krvácení apod. provádí veterinární lékař ještě vyšetření krve. Mimo jiné bývají sledovány koncentrace minerálních látek rozpuštěných v séru / fosfor, vápník, draslík / a další ukazatele, jejichž změněné hodnoty mohou signalisovat poruchy látkové výměny.

Léčba

Prvním cílem léčby je obnovení vylučování moče. V mnohých případech postačí uvolnění močové trubice. Dalším řešením bývá i zavedení trvalého katetru, což je slabá plastová trubička, která po určitý čas garantuje odtok moči. V těžších případech bývá do močové trubice voperován umělý vývod.

Z močového měchýře mohou být kameny odstraněny chirurgicky. Při krmení nevhodnou stravou však může dojít k recidivě.

V nouzových, velmi vážných případech, jejichž doprovodnými symptomy bývá šok, uremie, selhání látkové výměny a neprůchodnost močové trubice, lékař pacienta nejprve stabilisuje, než přikročí k další léčbě.

Bakteriální infekce bývají léčeny antibiotiky. O tom, zdali vznikne či nevznikne močový kámen, může rozhodnout koncentrace minerálních látek rozpuštěných v moči. Svou roli hrají koncentrace krystalů minerálních látek obsažených v moči, pH moči, její množství a četnost vylučování.

Veterinární lékař může pomocí medikamentů / diuretik / zvýšit četnost vylučování moči. Kuchyňská sůl je podle posledních výzkumů kvůli nutnému množství / minimálně 20 g na 1 kg sušiny / k takovým účelům málo vhodná.

Kočkám, které již jednou močové kameny měly, by nemělo být podáváno suché krmivo. Pro profylaxi musí být v krmivu obsaženo nejméně 80 % vlhkosti, musí obsahovat snadno stravitelné plnohodnotné bílkoviny / být bohaté na energii / a prosto balastních látek. Měla by být podávána strava prostá minerálních látek, které mohou zapříčiňovat tvorbu močových kamenů.

Co vlastně jsou močové kameny ?

Močové kameny / urolity, močové konkrementy / jsou složeny z mnoha krystalů. Skládají se především z minerálních látek, mohou ale obsahovat i organický materiál.

Označení močových kamenů se orientuje podle obsažených minerálních látek. U koček jde převážně o struvitové a kalciumoxalátové kameny, přičemž se často vyskytují kameny obojího původu u jednoho zvířete.

Obojí druh močových kamenů může být závislý na skladbě stravy. Preventivní opatření se liší podle chemického složení příslušných kamenů.

Struvitové močové kameny

Pro profylaxi je u výskytu těchto kamenů nutno změnit poměr hořčíku a fosforu na 20 - 40 mg hořčíku a 125 - 250 mg fosforu / 100 kcal . Nové výzkumy prokazují pozitivní účinek při okyselení moče. Při kyselejší moči se struvitové kameny tvoří v lehčeji rozpustné formě a nekrystalisují tak rychle. Kočky, které se živí převážně lovem myší, mají přirozeně okyselenou moč. Dietní krmivo k předcházení tvorbě struvitových kamenů lze zakoupit u veterinárního lékaře. Pokud krmíte dietním krmivem, nemělo by být kočce nabízeno nic jiného. Jiný druh podávaného krmení při krmení dietou vede ke vzniku alkalického prostředí, které opět způsobuje tvorbu struvitových kamenů. Volně žijící kočka si ale může ve chvílích

„výběhu“ ulovit myšku, neboť taková svačinka nijak negativně neovlivňuje pH moči. V žádném případě není vhodné komerční diety doplňovat minerálními přípravky. Dietní krmivo obsahuje výlučně kalicum vápník /, zatím, co minerální preparáty obsahují kalciumkarbonát /uhličitan vápenatý/ , který má alkalisující účinek na moč.

Mnozí veterinární lékaři také doporučují pořídit kočce více kočičích toalet, aby z psychických důvodů /znečištěná toaleta / nezadržovala moč.

Kalciumoxalátové kameny

V posledních letech je jejich výskyt častější. Jsou velmi tvrdé a mají ostré hrany. Častěji vedou k zánětu sliznice nebo k ucpání močových cest. Na jejich vzniku se podílejí předvším minerálie z krmiva, ale také oxaláty vznikající při normální látkové výměně. V protikladu ke struvitovým kamenům tvoří se kaliciumoxalátové při pH moči menším než 6, 3.

Také zde je nutné podávání diety. Odborníci se domnívají, že svůj podíl na vzniku těchto kamenů má také nízký přísun hořčíku / prevence před vznikem struvitových kamenů /. Proto se nyní přistupuje ke zvýšení jeho obsahu i v dietních krmivech. Čistě statisticky vzato existuje souvislost mezi nadváhou a tvorbou kalciumoxalátových kamenů a mezi nadměrnými dávkami vitamínů / zejména C a D / a již zmiňovaným vznikem těchto kamenů. Také překrmování lidskou potravou a krmení pouze suchým krmivem má na vznik kamenů značný vliv. U doléčení či profylaxe u kalciumoxalátových kamenů je důležité, aby nasycenost moči oxaláty a vápníkem byla snížená. Zdali se v budoucnu podaří vyrobit dietu, která by rozpouštěla močové kameny, je nejisté.