Klub chovatelů ragdollů a ragamuffinů Middle-Earth, NCHK

Chronické onemocnění ledvin

Ledviny zastávají v metabolismu organismu mnoho nesmírně významných funkcí. Na prvním místě můžeme jmenovat detoxikaci organismu - zbavování těla močoviny a keratininu, přičemž obě škodlivé látky jsou konečnými produkty přeměny bílkovin.

U zdravého jedince jsou odváděny močí z těla. Množství keratininu a močoviny v krvi závisí na kvalitě, množství a stravitelnosti potravy. Kočka jako výhradní masožravec potřebuje denně 15 g živočišných proteinů na 1 kg tělesné hmotnosti. Jak již bylo řečeno, je-li kočka zdravá, odpadní produkty jsou z těla odváděny močí.

Ledviny zastávají také funkci regulace vodního hospodaření v těle a udržování její rovnováhy. Zůstává-li v důsledku dehydratace k tvorbě moči v těle málo vody, bývá moč velice silně koncentrovaná.

Úloha ledvin spočívá také v regulaci obsahu minerálních látek a stopových prvků

/ elektrolytů /. Zvláště důležité jsou fosfor a vápník, základní stavební kameny kostry. Ledviny také udržují acidobasickou rovnováhu v těle a produkují důležité hormony - erythtopoetin a renin. Erythropoetin je zodpovědný za uvolňování erythrocytů z kostní dřeně a regulaci krevního tlaku. Ledviny zároveň mají schopnost aktivovat provitaminy, např. provitamín D, který v těle reguluje hospodaření s vápníkem.

O selhání ledvin hovoříme v případě, že je nedostačující schopnost ledvin detoxikovat organismus. V pokročilém stádiu tohoto onemocnění mohou být zasaženy některé další funkce, zvláště regulace vodního a elektrolytického hospodaření a regulace acidobasické rovnováhy.

U mladých koček je toto onemocnění vzácné a bývá spíše způsobeno vrozeným poškozením ledvin / znetvořením / či vzácnými onemocněními látkové výměny, např. amyloidosou.

Toto onemocnění ledvin postihuje spíše starší kočky / osmi a víceleté /, u nichž chronické selhání ledvin bývá často příčinou úmrtí . Příčinami vzniku tohoto onemocnění mohou být různé důvody. Mohou jimi být poškození ledvin v důsledku infekcí - v této souvislosti je třeba upozornit na leukózu koček / FeLV /, infekční peritonitis / FIP / nebo bakteriálně vyvolaná onemocnění, např. pyelonefritis. Ale také toxické látky / např. těžké kovy /, poruchy krve, cukrovka, imunologicky podmíněná onemocnění nebo tumory se mohou na vzniku onemocnění podílet.

Zcela nezávisle na vlastní příčině vzniku vyvolávají škodlivé vlivy vážná poškození funkčních tkání ledvin. Tato vážná poškození vedou ke zničení části ledvin, což vede ve zbylých funkčních částech k zvýšenému průtoku krve a následnému zvýšení krevního tlaku v těchto tkáních. Jemné cévy tak bývají vystaveny značné zátěži, což vede k dalšímu poškozování funkčních částí. Lze tedy říci, že chronické selhání ledvin je velice progresivním onemocněním. Když potom v průběhu měsíců či let onemocnění zachvátí velkou část tkáně ledvin a když je nahrazena tkání pojivovou, dochází v konečných fázích k atrofii / ztvrdnutí / ledvin.Takto poškozený orgán již samozřejmě nemůže vykonávat svou funkci.

Onemocnění - v důsledku velké rezervní kapacity ledvin - bývá často rozpoznáno až při rozsáhlejším poškození. Např. lidé či zvířata jsou po transplantaci schopni normálně žít pouze s jednou ledvinou. Teprve jsou-li zničeny 2/3 ledvinové tkáně, nemoc se projeví. Změny v ledvinách probíhají při onemocnění poměrně pomalu, často bývá nemoc rozpoznána, až když dochází k silným koncentracím moči. Nestačí-li nemocné ledviny již zpracovávat přijatou potravu, dochází ke kumulaci škodlivých látek v organizmu. Tím se rozvíjí celkový obraz uremie. Mohou se přidružit ještě záněty tlustého střeva, při kterých dochází k průjmům, zvracení, poruchám centrálního nervového systému, které při prudkých zvratech vyvolávají křeče a komatózní stavy.

Zvýšeným vylučováním vody z těla dochází k dehydrataci a překyselení těla. Pakliže je porušena aktivace vitamínu D, dochází k odvápnění kostry a je-li poškozeno i uvolňování hormonů, nedochází k uvolňování erythocytů z kostní dřeně a zvíře trpí chudokrevností.

Symptomy onemocnění se projeví až tehdy, je-li nemoc v pokročilejším stádiu. Nápadné je zejména zvýšené přijímání a vylučování vody. Přitom tyto příznaky často mohou uniknout pozornosti chovatele - zvláště ve větších odchovech v kateriích. Je velice škodlivé kočku v přijímání vody omezovat!

Kočky s onemocněním ledvin často jeví střídavou chuť k jídlu, občas se u nich objeví zvracení a postupná vyprahlost organismu. Částečně ztrácejí na váze. Příčinou bývá již zmíněná proměnlivá chuť k jídlu, zvracení a postupné odvodňování. Zvláště závažné jsou ztráty bílkovin z krve, což vede ke ztrátě potřebné energie. Srst zvířete je často „ tupá „ a bez lesku. U těžce nemocných zvířat také klesá jejich aktivita. Těžce nemocné kočky leží často bez hnutí celé hodiny.

Onemocnění se často projeví až v důsledku dalšího přidruženého onemocnění, stresu či při nedostatku vody. Tak vzniká představa, že onemocnění je náhlé.

Diagnóza chronického selhání ledvin je možná pouze na základě veterinárního a laboratorního vyšetření nemocného zvířete. Mělo by být provedeno vyšetření krve, zejména s ohledem na množství močoviny a keratininu. Jsou -li hodnoty vyšší, než je průměr pro danou věkovou hranici, je možné o onemocnění vážně uvažovat. U koček, u nichž klinické vyšetření a krevní testy neprokázaly zcela jistě onemocnění ledvin lze provést přesnější vyšetření také na základě koncentrace moče. Kočka kvůli těmto vyšetřením nesmí den pít. U koček, u nichž bylo prokázáno onemocnění ledvin nelze vyšetření koncentrace moče touto metodou provést pro možnost vážných poškození. V mnohých případech veterinární lékař provede ještě další vyšetření, aby bylo možno s jistotou určit, že se nejedná např. o cukrovku nebo akutní selhání ledvin.

Léčba onemocnění je zcela závislá na symptomech. Jeví-li kočka příznaky vyprahlosti, jsou opakovány infuze elektrolytických roztoků, jejichž složení odpovídá složení elektrolytů v krvi kočky. Těmito infuzemi může být obnoveno narušené hospodaření vody v organizmu. Infuzní léčba je také nezbytná, dojde -li k překyselení organizmu. Jedná-li se o těžkou urémii, měla by být provedena dialýza, aby byl pacient detoxikován. Za tímto účelem se zavádí katetr do krajiny břišní. Škodliviny přecházejí u kočky přes pobřišnici do dialyzačního roztoku, kde jsou odbourávány a krev se vrací zpět do pacienta pročištěná.

Tato metoda má ale pouze přechodný efekt a dialýza musí být často opakována. Zároveň s léčbou ledvin musí být léčeny i doprovodné příznaky, jako jsou průjmy či zvracení, aby se zvířeti ulevilo. Bývá často také nutno medikamenty upravit krevní obraz pacienta.

Včasným vyšetřením a stanovením diagnózy může být kočce velmi pomoženo. Bývá však nutné - aby se zabránilo kumulaci škodlivých látek - dodržovat dietu. Zvláště snížení množství odbourávaných produktů metabolismu bílkovin bývá hlavním kritériem takové diety. To v praxi znamená snížení obsahu bílkovin, ale také výběr bílkovin vysoce hodnotných a snadno stravitelných. Přirozeně, že množství bílkovin musí být redukováno pouze tak, aby byla pokryta energetická potřeba organizmu a zachovány funkce imunitního systému a aby proteiny nebyly v těle z nedostatku stravovány ze svalů. Také musí být brán zřetel na obsah fosforu v krvi. Potrava pro kočku trpící chronickým selháním ledvin musí obsahovat méně fosforu než potrava pro kočku zdravou. To má velký význam, neboť dlouhodobé zvýšení obsahu fosforu v krvi dále zhoršuje onemocnění. Zároveň se doporučuje zvýšený přísun vitamínu A a B.

Všem těmto požadavkům vyhovují hotové pokrmy - ať již konzervy či suchá potrava. Její podávání a předepisování však může řídit pouze veterinární lékař. Zvláště laické podávání březím kočkám či mláďatům ve vývinu může způsobovat vážná poškození.

Rozhodne-li se chovatel krmit kočku doma připravovanou stravou, lze doporučit některé ledvinové diety či přímo recepty pro přípravu stravy koček nemocných tímto onemocněním / Rationgestaltung für nierenkranke Patienten - Collegium veterinarium XXVI. , str. 87 - 89 /.

Vedle optimální diety a žádného laického podávání multivitamínových preparátů či minerálních látek / ty jsou vyráběny pro zdravé kočky /, jsou nutné pravidelné návštěvy veterinárního lékaře a laboratorní vyšetření. Kočka také potřebuje klid a pravidelný denní režim. Zvláště starší kočky, jichž se toto onemocnění týká, jsou velice citlivé na jakékoliv vnější změny.

Krmivo by mělo být rozděleno do menších dávek v průběhu celého dne, aby se do krve v pravidelných intervalech dostávaly potřebné látky a ne aby k tomu docházelo ve velké míře pouze při jednom krmení denně. Tím se zároveň také ulehčuje ledvinám. Kočka navíc musí mít k dispozici dostatek čerstvé pitné vody.

Odmítá-li kočka potravu, je vhodné použít několika triků - například začínat podávat potravu v malých kouscích rukou, ohřát ji na teplotu těla, lehce „ provonět „ drůbežím tukem či vývarem z ryb. Totéž platí i o příjmu tekutin.

Pokud nepomáhají všechna tato opatření, může lékař ještě každý týden podávat infuze elektrolytů.

Kočky, u nichž bylo onemocnění podchyceno hned zpočátku, mají naději na podstatné zlepšení kvality života. Vždy je však nutno mít na zřeteli, že se jedná o onemocnění těžké a nevyléčitelné. Všemi opatřeními můžeme pouze zmírnit škodlivý dopad.

Prevence onemocnění spočívá v maximálním proočkování kočky proti onemocněním dostupnými vakcínami, vyloučením škodlivin a jedů z okolí kočky. Také včasná návštěva veterinárního lékaře, dojde-li k akutnímu selhání ledvin a optimální způsob léčby, aby nedošlo k chronickému stavu.

U koček starších osmi let lze navíc doporučit pravidelné prohlídky s laboratorním vyšetřením a stanovením množství keratininu a močoviny v krvi. Tak je možné nemoc objevit hned v počátcích.

/ Podle časopisu Katzen Extra 8, 9 / 97 /