Historie RagaMuffinů
Příběh RagaMuffinů začíná v 60. letech 20. století a jejich cesta je společná s Ragdolly. Základem chovu byla bílá Josephine, kočka připomínající posvátnou birmu, černá Josephinina dcera Buckwheet a Josephinin syn Daddy Warbuck.
Ann Bakerová byla dobrá chovatelka, ale především byla vynikající obchodnice s velkým nadáním pro marketing.
Koťata, která se rodila ze spojení uvedených koček měla zvláštní rys - byly jako hadrové panenky, když je držela v náručí. Kočkám dala andělské jméno Cherub. Buckwheat byla krátkosrstá a připomínala barmskou kočku. Daddy Warbucks vypadal jako posvátná birma, protože měl siamské znaky, bílé ponožky a bílou špičku ocasu. Daddy Warbuckse později nahradil krycí kocour Kyoto, který zemřel údajně na otravu ve svých osmi letech. Mnoho cherubínů mělo siamské znaky, ale mnoho z nich bylo pastelových (ředěných) nebo jednobarevných, případně dvoubarevných. Ann tyto jednobarevné kočky bez znaků pojmenovala Miracle Ragdolls.
Ann byla odhodlaná kontrolovat chov svých cherubínů, a proto stanovila přísná pravidla pro každého, kdo se chtěl chovu účastnit. Znala rodokmen každé kočky a rozhodovala o chovu za chovatele. V roce 1967 došla jedné ze skupin chovatelů trpělivost, oddělili se a zapsali své kočky do plemenných knih velkých chovatelských organizací, aby mohli vystavovat a řídit vlastní chov. Tito chovatelé začali své kočky nazývat "ragdoll" a chovali pouze kočky s odznaky ve varietách Bicolor, Mitted a Colourpoint.
Ale Ann se nevzdala a podnikla takové kroky, aby získala ještě větší kontrolu nad vývojem "svého" plemene. Založila vlastní organizaci International Ragdoll Breeders Association "IRCA" a požadovala, aby se všichni její chovatelé registrovali pouze u ní. Patentovala si název "Ragdoll", který směli chovatelé používat pouze pro kočky z její organizace. Chovatelské stanice měly licenci a platily poplatek za každé prodané kotě. Chovatelský program Ann Bakerové běžel více než 20 let a chovatelé Cherubů byli spokojeni s tím, že chovali koťata a nechali Ann, aby za ně rozhodovala o marketingu a chovu. Postupem času však i tato skupina chovatelů začala mít o Ann a jejím způsobu vedení IRCA pochybnosti. V roce 1993 skupina chovatelů přesvědčila Ann, aby odešla do důchodu, a tato skupina měla v úmyslu převzít kontrolu nad IRCA.
Po několika měsících se však Ann vrátila a odmítla vzdát se kontroly. Skupina se tedy neochotně rozhodla IRCA opustit a hledat uznání u renomovaných organizací. Protože jejich kočky se vyskytují ve všech barvách a varietách, podepsali smlouvu, že nebudou používat jméno Ragdoll.
První otázkou tedy bylo, tyto kočky pojmenovat, aby mohl být zahájen proces vedoucí k vytvoření standardu a uznání plemene u ACFA - American Cat Fanciers Association. Prvním návrhem bylo slovo Lieblingcats, tento návrh však neprošel.
Název "RagaMuffin" byl zvolen proto, že jsou to potomci pouličních koček a velké M ve slově RagaMuffin bylo údajně vybráno proto, proto, že jsou to "bábovky", které si paní Bakerová upekla (pozn. překladatele : Baker znamená pekař).
Nové jméno se ujalo a v květnu 2001 byly RagaMuffini uznány organizací ACFA. Od roku 2011 získávají RagaMuffins tituly na výstavách ACFA a uznávají je i další světové organizace.
Evropská FIFe je zatím neuznává.
V NCHK jsou chováni od roku 2015 v experimentálním programu.
Pro udržení zdraví plemene jsou povolena meziplemenná křížení (sibiřské kočky, perské kočky, britské kočky, ragdollové a další plemena či kočky domácí).
